Účetní a AML II.

Dovoluji si navázat na článek z nedávné doby doplněním aktuálních poznatků z kontrol.

V nedávné době se mi dostal do rukou protokol z kontroly, kterou provedl FAU u účetní společnosti.

Se svolením jednatelky zde uvádím některé pasáže ze závěrečného protokolu, kde kontrolní orgán

uvedl:

 Společnost …. se uznává vinnou ze spáchání přestupku nesplnění oznamovací povinnosti

podle § 46 odst. 1 AML zákona, kterého se dopustila tím, že jako povinná osoba podle § 2

odst. 1 pism. e) AML zákona, tedy účetní, nesplnila povinnost uloženou AML zákonem, neboť

v období ode dne 6. 4. 2016 do 25.2.2019 neoznámila FAU jako podezřelý obchod opakované

hotovostní výběry z bankovního účtu společnosti M…. v celkové hodnotě převyšující

17.657.000 EUR uskutečňované v období od 8. 4. 2015 do 31.12.2017, šlo údajně za účelem

úhrady zboží dodavatelům, kterými byly zahraniční subjekty mj. se sídlem ve Slovenské

republice, přestože kontrolované osobě mělo byt zřejmé, že tyto hotovostní platby neobvykle

vysokého rozsahu v pravidelných měsíčních intervalech poskytovaných zahraničním

subjektům vykazují znaky nestandardního obchodního jednáni, navíc za situace, kdy z rozvahy

společnosti M…. je patrné, že její aktiva jsou tvořena toliko oběžnými aktivy (převážně

pohledávkami) a jiná aktiva (např hmotný nehmotný majetek) nejsou evidována, a když ani

nebyly vykazovány žádné úhrady provozních nákladů společnosti MG, které jsou nedílnou

součástí každé fungující obchodní společnosti.

Účetní firma tedy měla vyhodnotit činnost klienta a základě tohoto vyhodnocení měla tyto

skutečnosti nahlásit FAU.

 Z obsahu kontrolního protokolu jednoznačně vyplývá, že obviněný při vzniku obchodního

vztahu s klienty specifikovanými ve výrokové části tohoto příkazu pod bodem 1., v rámci jejich

identifikace-nezjistil a nezaznamenal v souladu s § 8 odst. 3 AML zákona, zda jsou osobami,

vůči nimž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce. Vzhledem k tomu, že obviněný s

klienty uzavírá výhradně obchodní vztahy, je tedy jeho povinnosti podle § 7 odst. 2 pism. b)

AML zákona při vzniku každého obchodního vztahu provést identifikaci klientů. Součástí

procesu identifikace je pak v souladu s § 8 odst. 3 AML zákona povinnost zjistit a zaznamenat,

zda klient není osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce. FAÚ však

nebylo v průběhu kontroly žádným způsobem doloženo, že by obviněný předmětnou

povinnost u vybraného vzorku klientů skutečně plnil. Nadto jednatelka obviněného v

Protokolu odpověděla na otázku: "Zjišťujete, zda je klient na sankčních seznamech při vzniku i

v průběhu obchodního vztahu?" následující: ,,Nezjišťujeme a nejsme schopni tuto informaci u

našich klientů doložit. V minulosti jsme toto zkoušeli příležitostně u cizích státních příslušníků.

Správní orgán tak musí konstatovat, že obviněný neplnil jemu uloženou povinnost identifikace

klientů, když výše uvedenou skutečnost nezjišťoval a nezaznamenával.

Tady je uvedena povinnost povinných osob zjišťovat všechny okolnosti v průběhu obchodního

vztahu, tedy nejen na jeho počátku a to zejména to, zda nejsou na sankčních seznamech.

 Dále správní orgán uvedl, že jako neobvyklou mohl obviněný vyhodnotit také okolnost, že

společnost MG dodávala zboží od 1. 12. 2015 pouze jednomu odběrateli - společnosti M

S.R.L., přičemž z veřejných zdrojů lze dohledat, že se jedná o italskou společnost, která na

svých webových stránkách nabízí prodej dárkových a dekorativních předmětů.

Kontrolní orgán uvádí, že povinností účetní společnosti je i kontrolovat odběratele jejich klienta, zda i

na něm není něco podezřelého.

 Jako další indicie mohla a měla obviněnému sloužit nestandardnost způsobu a rychlosti

prováděných transakci, neboť dle účetních dokladů byla v mnoha případech v týž den přijatá

faktura od dodavatele a zároveň byla vystavena faktura na jediného odběratele (M S.R.L.).

Dále správní orgán uvádí, že obviněný měl mít pochybnosti i o relevanci informace od

jednatele společnosti MG zjištěné v rámci kontroly klienta ve smyslu AML zákona, že

hotovostní úhrady dodavatelům byly uskutečňovány z důvodu předmětu činnosti společnosti

MG, neboť při obchodování s kovy je standardním finančním prostředkem hotovost. Tato

skutečnost je totiž v rozporu s tím, že finanční prostředky od odběratele byly společnosti MG

poukazovány bezhotovostně. Správní orgán tak neshledal souvislost mezi obchodováním s

kovy a hotovostními platbami.

Tedy účetní firma má i přehodnocovat informace od klienta a pokud na nich shledá cokoliv

podezřelého, má povinnost tyto skutečnosti hlásit FAU.

 Pro dokresleni správní orgán dodává, že roční pohyby finančních prostředků ve shora

uvedených objemech jsou ve zjevném nepoměru k zázemí společnosti MG (společnost bez

zaměstnanců, bez kanceláře, bez vozidel, bez jakéhokoliv spotřebního materiálu atd.), která

má navíc v obchodním rejstříku zapsán základní kapitál ve výši 1 Kč a sídlo uvedeno na

virtuální adrese. V této souvislosti správní orgán považuje za nutné poukázat i na veřejné

zdroje informací, kterými účastník řízení mohl disponovat. V médiích je totiž relativně často

publikováno, že právě firmy bez zaměstnanců, vybaveni, kanceláří, které ale vykazuji

desetimilionové obraty, bývají součástí řetězců firem podílejících se na páchání daňové

trestné činnosti (viz aktuálně např. https://www.novinkv.cz/krimi/clanek/nefunquiici-firmv-

bez-zamestnancu-ale-desetimilionove-obraty-policie-popsala-danovy-byznys-402941 09).

Vzhledem k tomu, že se o těchto skutečnostech píše v médiích, měla účetní firma mít povědomost o

daňových podvodech a podle těchto informací měla i vyhodnocovat činnost svého klienta.

 Z výše uvedeného je zřejmé, že zde předestřené indicie tvoří ve vzájemné vazbě ucelený

řetězec, a jelikož je účastník řízení profesionálním subjektem působícím v oblasti účetnictví

minimálně od roku 2001, měl mít povědomí o tom, že operace prováděné společností MG jsou

nestandardní a jako takové je měl vyhodnotit. V souladu s § 18 AML zákona měl účastník

řízení následně, nejpozději do 5 kalendářních dnů ode dne zjištění, oznámit FAU podezřelý

obchod.

Tedy povinná osoba musí sledovat činnost svého klienta ze všech stran, na základě vnitřních předpisů

je vyhodnotit a následně zaslat tyto informace FAU.

 V této části rozhodnutí správní orgán považuje za nutné připomenout, že povinnost oznámit

podezřelý obchod ve smyslu § 18 AML zákona vychází z předpokladu, že povinné osoby

získávají řadu informací a samy mají povinnost aktivně se zapojit do odhalovaní praktik

vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti či financováni

terorismu, nebo které by mohly takovému podezření nasvědčovat. Správní orgán dále

dodává, že povinná osoba při své činnosti sice nemusí vyvíjet ,,detektivní činnost", ale musí, v

případě zjištění příznaků podezřelého obchodu - třeba i s nižším stupněm pravděpodobnosti,

dodržovat povinnost oznámit FAU podezřelý obchod. Právě FAU má totiž účinné nástroje

rozkrýt případnou nekalou činnost klienta a pakliže povinná osoba svou povinnost nesplní a

podezřelý obchod neoznámí, hrozí potenciální riziko legalizace výnosů z trestné činnosti.

Zde tedy FAU uvádí, že je nutné vše podezřelé hlásit, protože kontrolní orgán si sám vyhodnotí, zda je

nutný jeho zásah, ale bez nahlášení těchto podezřelých okolností toto provést nemůže.

Pro úplnost je třeba uvést, že účetní firmě za tato pochybení byla udělena pokuta ve výši 250000,-Kč.

Je to sice ve spodní hranici možného, ale i tak tato pokuta znamenala velký zásah do financí

společnosti.

Bc. Zdeněk Vondrák

Daňový poradce

Boffino Tax s.r.o.