Vinklaření aneb neoprávněné poskytování právních služeb

Wikipedie: Vinklaření = neoprávněné poskytování právních služeb

Jako každý rok v době podávání daňových přiznání se objevují diskuze o tom, kdo a jak může podávat daňové přiznání za svého klienta. Bohužel nejde jen o případy, kdy někdo vysloveně nabízí daňové poradenství, ač k tomu nemá oprávnění. V této době se velmi často na internetu a sociálních sítích objevují inzerce účetních kanceláří, které nabízejí daňové poradenství a podání a zpracování všech možných daňových přiznání. Zástupci komory daňových poradců se k vinklaření v oblasti daňového poradenství opakovaně i v médiích vyjadřovali, nicméně se chci v tomto článku pokusit o právní pohled na tuto oblast. Rozhodně to není cílený útok na účetní, jejichž práce si nesmírně vážím, ale spíše upozornění na rizika, která z uvedeného vyplývají.

Podkladem pro práci účetní je živnostenské oprávnění. Od doby, kdy bylo vedení účetnictví zařazeno mezi živnosti vázané, je i náplň této činnosti upravena NAŘÍZENÍM VLÁDY 278/2008 Sb. ze dne 23. července 2008 o obsahových náplních jednotlivých živností:

Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, daňové evidence

Poskytování rad v otázkách vedení účetnictví, vedení daňové evidence v rámci právních předpisů, zejména v otázkách používání účetních metod, vyhotovování účetních dokladů, sestavování účtového rozvrhu, účtování o účetních případech v účetních knihách, sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní uzávěrky, výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy, provádění analýz finanční situace účetních jednotek, jakož i zpracování podkladů (návodu) pro systém vedení účetnictví.

Provádění účetních operací podle jiného právního předpisu. Vedení účetnictví, včetně jednoduchého účetnictví. Vedení daňové evidence.

V rámci živnosti lze dále provádět zpracování a výpočet mezd, platů, odměn, cestovních a dalších náhrad, včetně zákonných srážek, zejména výpočet pojistného na sociální zabezpečení, veřejné zdravotní pojištění, záloh na daň z příjmů fyzických osob a exekučních srážek.

Jak z této náplně činnosti vyplývá, účetní může zároveň být mzdovou účetní, ale rady v oblasti daní a vyplňování a podávání daňových přiznání v úplném výčtu činností uvedeno není. Mohu pro porovnání vzít jinou položku ze seznamu vázaných živností, Oční optiku, kde je opět v nařízení vlády přesně vyjmenováno, co může optik v rámci své činnosti provádět. Činnost očního optika se výhradně týká prodeje a servisu korekčních očních pomůcek. Když by tento optik začal nabízet i měření a léčbu očí, šlo by opět o neoprávněné podnikání, vzhledem k tomu, že tyto služby může nabízet a provádět pouze atestovaný lékař. Jeho činnost upravuje stejně jako u daňového poradce jiný zákon.

V případě činnosti daňového poradce jde o výkon daňového poradenství. Činnost daňového poradce je upravena jiným zákonem než živnostenským, a to zákonem 532/1992 o daňovém poradenství, kde se přímo uvádí:

§1 Tento zákon upravuje:

a) poskytování právní pomoci a finančně ekonomických rad ve věcech daní, odvodů, poplatků a jiných plateb (dále jen "daně"), jakož i ve věcech, které s daněmi přímo souvisejí (dále jen "daňové poradenství")

Zákon o daňovém poradenství stanovuje, že daňové poradenství může nabízet a poskytovat pouze ten, kdo složí velmi náročnou zkoušku a je zapsán do seznamu daňových poradců. Zkouška před komisí odborníků, složených ze zástupců komory i státní zprávy, je garancí toho, že ten, kdo úspěšně projde jak písemnou a následně i ústní částí zkouškoy a stane se daňovým poradcem, má znalosti, které k výkonu svojí činnosti potřebuje.

Dalším hlediskem je, že daňový poradce má ze zákona povinnou mlčenlivost. Pokud by se prokázalo, že porušil mlčenlivost, a že informace, které mu klient sdělil, předal komukoliv jinému, hrozí mu postih za porušení zákona. Účetní povinou mlčenlivost nemají, takže když účetní nějaké informace poskytne neoprávněné osobě, může se klient bránit případnou žalobou v občanskoprávním řízení, ale jen v případě, že má klient s účetní uzavřenu smlouvu, kde by tato podmínka mlčenlivosti byla sjednána. Jak ale znám ze současné praxe, na zpracování účetnictví, daňové evidence a na daňová přiznání nejsou většinou účetními sepisovány žádné smlouvy.

Neméně významnou skutečností je ale v tomto případě i pojištění činnosti účetních. Ze zkušeností vím, že podstatná část účetních není na svoji práci vůbec pojištěna, a bohužel o pojištění ani neuvažuje. Jestliže již mají nějakou pojistku uzavřenu, pak se jedná o pojištění činnosti účetních, ta ale bohužel pokrývá jen činnosti dle výše uvedeného živnostenského zákona k činnosti účetních. I podle vyjádření pojišťoven se toto pojištění nevztahuje na chyby způsobené při zpracování a podání daňového přiznání. Tyto chyby vzniknou nejen při vyplnění daňového přiznání, ale například také chybou procesní při jeho podání. Například při podání kontrolního hlášení a následného kontrolního hlášení může být tato chyba velmi drahá. Oproti tomu všichni daňoví poradci jsou ze zákona pojištěni. Již při prvním zápisu do seznamu daňových poradců musí nový adept doložit pojistnou smlouvu, která kryje případné škody při činnosti daňového poradce, jinak do seznamu daňových poradců zapsán není. Komora každý rok kontroluje, zda pojistná smlouva platí. Pokud je smlouva neplatná, bude dotyčnému daňovému poradci pozastaven výkon daňového poradenství. Když tedy pojištěný daňový poradce udělá chybu a případně způsobí klientovi škodu, může tuto škodu uplatnit u pojišťovny. Když se stejná chyba stane účetní bez jakékoliv pojistky, může to být pro její činnost likvidační. Může se ovšem stát i to, že účetní pojistnou smlouvu na svoji činnost mít bude, a bude za klienta podávat dle uzavřené smlouvy i daňová přiznání. Bohužel v případě, že v přiznání udělá chybu, pojišťovna jí nebude plnit z důvodu, že tuto činnost pojištění nekryje. Odkazuji tímto i na judikát NS z 27. 10. 2015, sp. zn. 32 Cdo 4092/2014 (Rc 88/2016):

Zpracování daňového přiznání pro jiné subjekty podnikatelským způsobem nespadá pod živnost "činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence"; je-li proto pojistná smlouva sjednána k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s provozováním této živnosti, nevztahuje se na škodu způsobenou pochybením učiněným až při samotném zpracování daňového přiznání.

Mohu uvést i jeden velmi čerstvý případ, kdy jednatel společnosti svěřil externí účetní kromě zpracování účetnictví a podávání daňových přiznání i správu datové schránky své společnosti. Tato účetní zřejmě omylem stáhla kromě jiných zpráv i platební výměr, na který vedení společnosti čekalo. Vzhledem k tomu, že tento platební výměr zapomněla účetní předat vedení společnosti, společnost promeškala možnost odvolání a platební výměr je splatný a není možné jej u finančního úřadu napadnout. Celková výše škody zřejmě přesáhne 3 miliony. Bohužel paní účetní není pojištěná.

Snažím se proto na svých seminářích na tyto problémy upozorňovat. Bohužel účetní si většinou možné následky příliš nepřipouštějí a snaží se případné dopady spíše bagatelizovat. Při současném velmi tvrdém přístupu státní správy se ale velmi rychle mohou dostat do velkých problémů, které mohou ohrozit nejen jejich podnikání, ale i jejich soukromý a rodinný život.

Bc. Zdeněk Vondrák

Daňový poradce

Boffino Tax s.r.o.