Zahájení daňové kontroly

Daňová kontrola je procesní záležitost, které se všichni poplatníci, stejně tak jako účetní a daňoví

poradci obávají. Je to okamžik, kdy správce daně začne prověřovat to, jak si daňové subjekty daly

záležet na kvalitě a hodnověrnosti účetnictví. V současné době je ale nutné počítat s tím, že pokud už

správce daně zahájí daňovou kontrolu, není to proto, že by existoval seznam daňových subjektů,

podle kterého postupuje a chce se pouze přesvědčit, zda nemá daňový subjekt ve své evidenci nějaké

nedostatky, ale je to proto, že již má nějakou skutečnost, kterou chce prověřit. Může to být nesoulad

v rámci kontrolních hlášení, kdy může daňový subjekt obchodovat s podezřelým subjektem, nebo

jeho dodavatel či odběratel má daňovou kontrolu a správce daně se chce přesvědčit, zda podklady

jsou totožné na obou stranách. Je ale také možné, že správce daně má nějaké indicie přímo o

daňovém subjektu, které mu zavdávají příčinu k zahájení daňové kontroly. Zde by ale správce daně

měl nejprve daňový subjekt vyzvat k podání dodatečného daňového přiznání. Pokud má například

důkaz o tom, že subjekt má v nákladech fakturu za reklamu, která nesplňuje všechny náležitosti, měl

by nejprve zaslat výzvu, aby daňový subjekt opravil svoje účetnictví, tuto fakturu stornoval a podal

dodatečné daňové přiznání. Teprve pak, pokud subjekt nereaguje nebo tuto nabídku odmítne, může

správce daně daňovou kontrolu zahájit.

Okamžik zahájení je velmi důležitým prvkem v rámci daňové kontroly. Základním důvodem je, že má

vliv na přerušení a obnovení běhu lhůty pro stanovení daně podle § 148 odst. 3 DŘ, dle kterého běží

tříletá lhůta pro stanovení daně znovu. Právní vymezení prekluzivní lhůty pro stanovení daně je

odrazem principu právní jistoty, který dává daňovým subjektům jistotu, že po jejím uplynutí již výše

daně zůstane nezměněna, a to bez ohledu na její správnost. Pokud prekluzivní lhůta uplyne, vytvoří

překážku pro zahájení daňové kontroly. Daňová kontrola prováděná v době, kdy již uplynula lhůta k

vyměření daně je judikaturou považována za nezákonnou. K prekluzi musí správce daně přihlížet z

úřední povinnosti. Důležité ale je, že Daňový řád obsahuje několik ustanovení, které mohou tuto

základní tříletou lhůtu podstatným způsobem prodloužit, proto by si daňový subjekt měl ověřit, zda

jsou jeho některé roky opravdu v prekluzi. Dalším důležitým prvkem je, že po zahájení kontroly je

nepřípustné podat dodatečné daňové přiznání dle § 141 odst.6 DŘ.

Daňová kontrola je obecně zahájena sepsáním protokolu o zahájení kontroly. Novela daňového řádu

ale k 1.1.2021 ale zavedla i novinku, kdy je možné daňovou kontrolu zahájit i doručením oznámení o

zahájení daňové kontroly do datové schránky. Podle důvodové zprávy ale tento způsob neznamená,

že by správci daně obecně přešli od klasického zahájení sepsáním protokolu k doručování oznámení.

Jedná se o možnost a spíše o obranu před nespolupracujícími poplatníky. Pokud by se tedy správce

daně domluvil na zahájení a daňový subjekt by se opakovaně nedostavil, může správce daně bez

dalšího poslat oznámení o zahájení daňové kontroly. Prakticky by to tedy mělo vypadat tak, že

správce daně kontaktuje daňový subjekt, že by chtěl zahájit daňovou kontrolu a zeptá se, zda se

potkají nebo zda bude daňový subjekt souhlasit se zasláním zahájení daňové kontroly do datové

schránky. Pokud by ale správce daně poslal oznámení o zahájení daňové kontroly rovnou do datové

schránky bez jakékoliv předchozí komunikace s daňovým subjektem, není tento postup správný a je

možné se proti němu úspěšně bránit.

Za platnosti zákona o správě daní a poplatků byla kontrola zahájena sepsáním protokolu. V praxi ale

docházelo k tomu, že správce daně sepsal protokol o zahájení kontroly před koncem roku, ale

skutečně začal provádět kontrolu až v roce následujícím. Soudy s touto praxí nesouhlasily a

rozhodovaly v tom smyslu, že pokud je kontrola zahájena, je nutné ji opravdu zahájit, vymezit rozsah

a začít opravdu prověřovat rozhodné skutečnosti. Tomu odpovídalo i nové znění v daňovém řádu,

kde zákonodárce přímo uvedl v § 87 odst. 2: Správce daně začne spolu se zahájením daňové kontroly,

nebo bez zbytečného odkladu po tomto zahájení zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení

daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně.

Tedy je správce daně povinen bezprostředně po zahájení kontroly tuto kontrolu opravdu provádět,

ne ji zahájit pouze administrativně. Pokud tomu tak nebude, platí další ustanovení § 87 DŘ, odst.3

Pokud správce daně nezačne zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu

nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně za podmínek podle odstavce 2,

účinek zahájení daňové kontroly na běh lhůty pro stanovení daně nastane až dnem, kdy k započetí

takového zjišťování nebo prověřování dojde. Tedy do češtiny přeloženo, pokud správce daně v lednu

pouze sepíše protokol o zahájení daňové kontroly a skutečnosti začne opravdu prověřovat až

v prosinci, bude kontrola skutečně zahájena až v prosinci. To si ale daňový subjekt musí dobře

ohlídat, aby pak mohl namítat, že kontrola sice oficiálně skončila před skončením tříleté lhůty, ale

díky tomuto posunu prakticky skončila už po lhůtě pro možné doměření daně, tedy správce daně

nemůže nic doměřovat.

Správce daně je povinen při zahájení kontroly také stanovit rozsah daňové kontroly. Tento pojem

znamená, že správce daně předmět daňové kontroly prověřuje ve vymezeném rozsahu. Je tedy

zákonnou povinností správce daně vymezit protokolem o ústním jednání, kterým je zahajována

daňová kontrola, rozsah, ve kterém bude předmět daňové kontroly prověřován. Ve většině případů

dochází při provádění daňové kontroly k zaměření kontrolních orgánů na důkazní prostředky v

rozsahu, který se týká oblastí, kde se vyskytuje nejčastěji pochybení, a to ať již úmyslné nebo

nedbalostní. Šíře vymezeného rozsahu může být různá, např. se zaměřením na výdajovou stránku či

určitý typ nákladů, nebo může jít o celkové prověření všech důkazních prostředků relevantních pro

určité daňové řízení. Rozsah kontroly lze v průběhu daňové kontroly stanoveným způsobem upřesnit

(tzn. rozšířit či zúžit). Postup upřesnění rozsahu daňové kontroly musí odpovídat způsobu zahájení

daňové kontroly, tedy opět protokolem.

Správce daně tedy například zahájí kontrolu na daň z příjmů právnických osob za rok 2022 v rozsahu

odpisů hmotného majetku. Následně se rozhodne kontrolu rozšířit o kontrolu nákladů roku 2022.

Musí tedy sepsat protokol a seznámit daňový subjekt s rozšířením kontroly.

Stanovení rozsahu daňové kontroly je tedy nutno považovat za velmi významné, neboť může mít vliv

na další průběh daňového řízení, zejména pak pro oprávněnost provádění dalších, tzv. opakovaných

daňových kontrol. Možnosti provádění kontrol ze strany správce daně nejsou tedy bezbřehé, správce

daně nemůže zahájit opakovanou kontrolu kdykoli by se k tomu rozhodl.

Jak je tedy vidět, je okamžik zahájení daňové kontroly velmi významným prvkem, který může

následně ovlivnit celý její průběh a výsledek, proto je nutné věnovat jeho provedení velkou

pozornost.

Bc. Zdeněk Vondrák

Daňový poradce

Boffino Tax s.r.o.